Hinduistický bůh zdaru, moudrosti a umění, odstraňovatel překážek, jehož je třeba uctívat před počátkem každé cesty a jakéhokoli podnikání. Je považován někde za vedlejší, někde za hlavní božstvo,
na úrovni nejvyšších bohů hinduistického panteonu. Spolu s obchodním a kulturním vlivem Indie se kult Ganéši rozšířil do celé západní a jihovýchodní Asie. Objevuje se také v mahájánovém buddhismu.
Jméno Ganéša (složenina sanskrtských slov gana + íša)se překládá buď jako Pán zástupů nebo Pán ganů, příslušníků Šivova doprovodu, o nichž je v současnosti známo pouze to, že byli velcí asi jako palec a bylo jich velice mnoho.
Bývá zobrazován jako otylý mužík žluté či růžové barvy se sloní hlavou a jediným klem. Ve svých zpravidla čtyřech pažích svírá nejčastěji lasturu (či vodní lilii), disk, kyj (případně sekyru), provaz se smyčkou a sladký rýžový koláček (módaka), svůj oblíbený pokrm. Na čele mívá vyznačeno třetí oko nebo šivaistické znamení (tilaka) v podobě tří vodorovných linek. Součástí vyobrazení Ganéši bývá často had a to v rozmanitých formách. Ganéša mívá hada omotaného okolo krku či pasu, drží jej v ruce, had mu leží stočený u nohou nebo tvoří Ganéšův trůn. Jeho jízdním zvířetem a nerozlučnou společnicí je většinou krysa, která symbolizuje schopnost prokousat se každou překážkou.
K původu Ganéši i jeho sloní hlavy se vztahují různé mýty. Nejčastěji bývá označován za syna Šivy a jeho manželky Párvatí. Podle jedné z pověstí Párvatí porodila Ganéšu během Šivovy nepřítomnosti. Jednou, když už povyrostl, uložila mu, aby střežil její příbytek, zatímco byla v koupeli. Právě v té době se však Šiva vrátil a přede dveřmi se střetnul s Ganéšou, který mu bránil ve vstupu. V návalu hněvu Šiva opovážlivci srazil hlavu. Když chtěl nedopatření později napravit, neměl zrovna po ruce vhodnější náhradu nežli hlavu slona. V jiném příběhu Párvatí chtěla ukázat novorozeného Ganéšu ostatním bohům. Nešťastnou náhodou na něj však pohlédl i bůh Shani (Saturn) a svým zlomocným pohledem spálil Ganéšovu hlavu na popel. Bůh Višnu přispěchal na pomoc a nahradil chybějící hlavu sloní. V dalším příběhu byl zase Ganéša stvořen přímo z Šivova smíchu. Jelikož pak Šivovi připadal příliš atraktivní, opatřil ho sloní hlavou a velkým břichem.
Na otázku, proč má Ganéša jeden kel ulomený, existují také mnohé odpovědi. Podle jedné z nich se Ganéša, jedoucí na své kryse, ulekl hada, který se mu plazil přes cestu, a upadl tak prudce, až mu prasklo břicho přecpané rýžovými koláčky. Bez váhání vrátil všechnu potravu zpět do svých útrob a přepásal se oním hadem, aby ani jeden koláček nepřišel nazmar. Měsíc, který byl svědkem této příhody, se smál tak zlomyslně, že vzbudil Ganéšův hněv. Sloní bůh si ulomil jeden kel, mrštil jím proti měsíčnímu kotouči a způsobil tak jeho úbytě. Podle jiné pověsti si Ganéša ulomil kel a použil jej místo zlomeného pera, aby nepřerušil tok vyprávění slepého mudrce Vjásy, který mu diktoval staroindický epos Mahábhárata.
Ganéša bývá spojován s mantrou Óm, základním nebo prvotním zvukem vesmíru, a první, základní čakrou.
Zajímá Vás zboží s motivem Ganéša?
